Svět čelí eskalujícímu energetickému dilematu známému jako „energetické trilema“. Jeho tři strany jsou: udržitelnost (čistá energie), dostupnost (energetická bezpečnost) a cenová dostupnost (rovnost). Dosažení rovnováhy mezi těmito třemi cíli je extrémně obtížné i za nejlepších okolností, ale na globální úrovni se stává mnohem složitějším vzhledem k obrovské rozmanitosti energetických systémů, omezení a kontextů napříč regiony a zeměmi po celém světě.

Jedná se o globální problém, který se týká Evropy stejně jako subsaharské Afriky. Některé země jsou bohaté na levná a hojná fosilní paliva, ale potýkají se s dosažením cílů v oblasti snižování emisí uhlíku. Na druhou stranu jiné země disponují rozsáhlými systémy čisté energie, ale čelí krizím souvisejícím s možností občanů si dovolit náklady. Dosažení komplexního řešení tohoto globálního dilematu vyžaduje bezprecedentní mezinárodní spolupráci a také mimořádnou citlivost k regionálním rozdílům v energetické realitě, příležitostech a výzvách.

Aby se přispělo k řešení tohoto dilematu na úrovni mezinárodních politik a programů, pracuje Globální rada pro budoucnost energetických technologií Světového ekonomického fóra na vytvoření rámce pro pochopení základních faktorů a zúčastněných stran nezbytných k zajištění podnětného prostředí pro bezpečnější, spravedlivější a udržitelnější energetickou budoucnost. V rámci tohoto projektu iniciativa identifikovala tři hlavní faktory, které tvoří jádro složitosti energetických systémů a které je třeba „pochopit a řešit společně, aby inovace uspěly“:

- Závislost na fyzických ekosystémech (tj. poptávce po energii, dodávkách, přenosových a distribučních sítích)

- Politické, geopolitické a regulační výzvy (na národní i mezinárodní úrovni, včetně závazků a povinností)

- Vysoká míra rizika se silnou averzí k riziku

Fyzické závislosti představují hlavní překážku inovací v bohatých i chudých zemích. Například ve Spojených státech vedl nedostatek připojení k rozvodné síti a přenosové infrastruktury k dlouhodobým zpožděním uvedení nových solárních elektráren do provozu. V Africe čelí vedoucí představitelé historickou výzvu, která spočívá v „přeskoku“ přímo k rozsáhlým projektům čisté energie na úrovni energetických společností, obcházení tradičních fází elektrifikace, aby mohli dodávat elektřinu 600 milionům Afričanů, kteří stále žijí bez ní.

Pokud jde o politické a regulační výzvy, ty mají globální rozsah a jsou složité i na menších lokálních úrovních. Vedoucí představitelé se musí vypořádat s místní realitou a jejich potřebami, globálními dodavatelskými řetězci a dodržováním zákonů a závazků zakořeněných na mnoha a překrývajících se úrovních – a často protichůdných. Novináři již léta informují o tom, že „bludiště byrokracie“ brání novým energetickým projektům ze Spojených států do Evropské unie. Jedním z prominentních příkladů je projekt TransWest Express ve Spojených státech, jehož schválení trvalo 18 let kvůli překrývajícím se federálním a státním byrokratickým překážkám a stále se neočekává, že by měl být uveden do provozu před rokem 2030.

A konečně, nadměrná závislost našeho světa na energii klade nejvyšší prioritu na krátkodobou energetickou bezpečnost, i když to jde na úkor schopnosti budoucích generací využívat stejných potřeb a pohodlí, které jsou závislé na elektřině. Země znovu a znovu volí okamžitou stabilitu sítě na úkor dekarbonizace a dlouhodobé stability. Jakou mají alternativu?

Podle zprávy Světového ekonomického fóra:

„V tomto odvětví neexistuje chuť podstupovat provozní riziko; to se odráží ve většině předpisů a jistě představuje překážku pro inovace. Toto odvětví tradičně patří k těm, kteří nejpomaleji zavádějí nové technologie.“

Aby se však překonala paralýza způsobená tímto „rozhodovacím stromem“, který soustavně odsouvá budoucnost stranou, stává se inovace nezbytností. Navzdory malthusiánským obavám z vyčerpání zdrojů a rostoucí poptávky se technologiím a inovacím již dříve podařilo překonat očekávání nedostatku – a mohou to dokázat znovu.

Ačkoli se energetický sektor ze své podstaty pomalu adaptuje, umělá inteligence v současnosti přetváří globální energetické systémy. A ačkoli její integrace představuje v krátkodobém horizontu kvůli vysoké spotřebě velkou hrozbu pro energetické systémy, odborníci potvrzují, že brzy přispěje ke kompenzaci její spotřeby tím, že celý svět zefektivní využívání energie.

A zpráva Fóra končí slovy:

„Jsou potřeba nová řešení pro řízení rizik, řešení energetického trilematu a modernizaci systému. Úspěch však závisí na vytvoření ekosystému energetických inovací na míru, který tyto jedinečné složitosti rozpozná a funguje podle vlastních pravidel.“

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na závěr svého zasedání ve dnech 10. a 11. září oznámila své rozhodnutí o úrokových sazbách a ponechala sazby beze změny na 2,15 %, což je nejnižší úroveň od října 2022, v souladu s většinou očekávání globálního trhu. Jedná se o druhé ponechání sazeb v řadě.

Tvůrci politik ECB se domnívají, že k dosažení 2% inflačního cíle není nutné další snižování sazeb, a to i přes nové ekonomické prognózy, které naznačují pokles úrokových sazeb v příštích dvou letech.

Toto prohlášení je pro euro považováno za „pozitivní“.

Americké akciové indexy ve čtvrtek vystoupaly na nová rekordní maxima po zveřejnění klíčových údajů o inflaci, které i přes nárůst neodradily investory od očekávání, že Federální rezervní systém tento měsíc sníží sazby.

Vládní data zveřejněná dnes ve Spojených státech ukázala, že index spotřebitelských cen (CPI) v srpnu vzrostl o 0,4 %, což je více než prognóza 0,3 %. Roční hodnota dosáhla 2,9 %, což je v souladu s očekáváním.

Bez započítání volatilních položek, jako jsou potraviny a energie, vzrostl jádrový index spotřebitelských cen (CPI) meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 3,1 %, což je v souladu s prognózami.

Toto následovalo po zveřejnění údajů o indexu cen výrobců (PPI), které ukázaly neočekávaný pokles o 0,1 % a meziroční nárůst o 2,6 %.

Další data odhalila, že týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti minulý týden vzrostl o 27 000 na 263 000, čímž překonal očekávání 235 000.

Navzdory těmto údajům přetrvávají tržní očekávání, že Federální rezervní systém na svém zasedání 17. září sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů, jak ukazuje nástroj CME FedWatch, zatímco obchodníci mírně zvýšili sázky na větší snížení o 50 bazických bodů.

Během obchodování do 16:38 GMT index Dow Jones Industrial Average vyskočil o 1,3 % (573 bodů) na 46 064 bodů. Širší index S&P 500 získal 0,8 % (50 bodů) na 6 582 bodů, zatímco index Nasdaq Composite vzrostl o 0,7 % (148 bodů) na 22 034 bodů.

Ceny niklu ve čtvrtek klesly navzdory slabšímu americkému dolaru vůči většině hlavních měn, jelikož sázky na snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému pokračovaly. Válka mezi Rusko a Ukrajinou také zatěžovala trhy s kovy, přičemž Rusko je jedním z největších světových producentů průmyslových kovů.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Rusko zpřísňováním ekonomických sankcí ve snaze dosáhnout dohody o příměří na Ukrajině.

Mezitím dolarový index klesl do 16:19 GMT o 0,3 % na 97,5 bodu poté, co dosáhl maxima 98,09 a minima 97,4.

Ekonomická data byla smíšená. Index spotřebitelských cen (CPI) v USA za srpen vzrostl meziměsíčně o 0,4 %, což je více než prognóza 0,3 %, uvedl Úřad statistiky práce. Roční tempo dosáhlo 2,9 %, což je v souladu s očekáváními ekonomů.

Jádrový index spotřebitelských cen (CPI), který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, vzrostl meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 3,1 %, což odpovídá prognózám indexu Dow Jones.

Tato zpráva následovala po středečních údajích o indexu cen výrobců (PPI), které vykázaly neočekávaný měsíční pokles o 0,1 %, zatímco roční tempo vzrostlo o 2,6 %.

Podle dalších údajů ze čtvrtka zaznamenal týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti překvapivý nárůst, a to o 27 000 na 263 000 v týdnu končícím 6. zářím po sezónním očištění. To překonalo prognózy 235 000.

Navzdory těmto údajům obchodníci stále očekávají, že Federální rezervní systém na svém zasedání 17. září sníží sazby o 25 bazických bodů, jak ukazuje nástroj CME FedWatch, a zároveň mírně zvýšili sázky na větší snížení o 50 bazických bodů.

V obchodování klesly spotové kontrakty na nikl k 16:29 GMT o 0,4 % na 15 003 dolarů za tunu.